Děsivý případ Studna z Majora Zemana, Jelínkova svatba, Břevnov Verified

Děsivý případ Studna z Majora Zemana, Vonoklasy 1968, komunistické zločiny, Jelínkova svatba, Břevnov

Jelínek létal z Moskvy domů obvykle jednou ročně na krátkou dovolenou. Výjimkou bylo, když k nám doprovázel nějakou expertní delegaci, většinou vojenskou. „Tehdy si našel nevěstu. Provázel ty Rusy nějakým výzkumákem a tam ruštinu učila naše lidi nějaká Ruska, z rodiny, která tu žila už dlouho. Zakoukali se do sebe a on si ji vzal,“ vzpomíná paní Slávka Babůrková, Jelínkova teta. „Pak začal kontakty s námi omezovat, většinou jen psal.“

Svatba to byla dost svérázná. Vzali se 3. prosince 1971 nadvakrát. První obřad byl čistě občanský, za přítomnosti kolegů, lidí z Vonoklas – přesněji tajemníka tamního MNV a předsedy stranické organizace obce – a rodičů manželky. Ten druhý se konal s vyloučením veřejnosti v kostele sv. Markéty v Praze na Břevnově, před farářem. „Cítil jsem, že to je pro mě okamžik významnější než udělení akademického titulu,“ řekl později sestřenici Dekastello.

Studna. Jeden z nejděsivějších příběhů naší kriminalistiky žije v povědomí lidí dodnes. Je to především díky televiznímu zpracování. K podivnostem a záhadám skutečného případu se přidá i případ o nekorunovaném králi pražské galerky Jindřichu Bočkovi. V roce 1909 znectil pražskou policii, když při zatýkání revolverem zneškodnil čtyři detektivy. Jeden z nich přestřelku nepřežil. Jindřich Boček byl z Vonoklas, malé vesničky jihozápadně od Prahy. Právě Vonoklasy děsivé příběhy snad přitahují. Studna je případ, který je ve skutečnosti snad ještě děsivější než televizní zpracování z roku 1978. „Otce jsem si nevšímal, jen vím, že byl divné tichý, zádumčivý, uzavřený do sebe. Takový býval po hádkách se strýcem každou neděli. Vlastně jsem tedy ani nepostřehl, kdy odešel. Ztratil se někde v domě a po chvíli jsem slyšel výkřik. Byla to matka. Myslel jsem napřed, že křičí ze spaní. Bylo zase ticho, ale pak se ten výkřik ozval podruhé. Běžel jsem do ložnice rodičů. Spatřil jsem tam obraz jako z apokalypsy. Maminka ležela přes postel. Měla rozbitou hlavu.“

Studna a Major Zeman… Mistrně natočený horor a ta nejhorší komunistická propaganda v jednom. To je epizoda Studna seriálu 30 případů majora Zemana. Šílený otec se rozhodne ukončit život celé rodiny a vzít všechno s sebou. Sekerou za-vraždí svou ženu, syna donutí zničit zahradu a skočit do studny. Jenže synovi se začne chtít žít. Ze všech sil se souká ven. Když je v polovině, skočí do studny i otec. Horor vrcholí rvačkou ve studni na život a na smrt. Synovi se podaří otce odstrčit a vylézt. Venku už ale najde jen hořící dům. Šílený strachy utíká nocí do sousední vesnice.  Starý Brůna se jmenoval Jelínek Případ je natočený podle skutečné události. Hájíce se doopravdy jmenují Vonoklasy. Brůnovi se jmenují Jelínkovi. Mladý Brůna není filosof, ale jaderný vědec. Případ je plný nesmyslů. Nedopustili se jich filmaři, ale kriminalisté.

Jediné vodítko je článek v Kriminalistickém sborníku z roku 1968 s několika fotografiemi. „Dne 13. 2. 1968 kolem 4:00 hod. bylo oznámeno požárnímu sboru v R., že v obci V. hoří obytný domek čp. 96, ve kterém bydlel Stanislav J. se svou manželkou Marií a synem ing. Stanislavem J. Při výjezdu na místo požáru požárníci zjistili, že z rodiny J. se nikdo v okolí hořícího domku nezdržuje. Při hašení požáru a při předběžném ohledání místa, které prováděli příslušníci obv. odd. VB R., byly zjištěny stopy krve na krytu studny, příklop studny byl odkrytý a položený vedle studny. Později se zjistilo, že ve studni je mrtvola Stanislava J. Současně bylo oznámeno, že v obci Č. u plotu před domem M.S. byl nalezen sedící ing. Stanislav J., který byl těžce zraněný a vysílený.

Svědectví policisty na místě: Já byl v té době začínající mladík, takže mě tehdy spíš starší kolegové po-k úkolům, jako bylo něco někam odvézt a podobné. Byl jsem u toho, vytahovali tělo pana Jelínka ze studny. Tenkrát mi bylo líto hasičů, do té studny museli vlézt. Ale také se mi nezdálo, že by ochrnutý člověk přepral svého zdravého otce a ještě vylezl ze studny. Takové experimenty, které jste teď udělali v těch skružích a v bazénu, se tehdy nedělaly. Vzpomínám si ale, že se o tom případu na poradách hodné mluvilo. Major Strouhal, který to tehdy vyšetřoval, o tom ale ne-mluvil nikdy. Pochopil jsem, že ho asi zpacifikovali estébáci, protože do-stali befel z Moskvy, že jak to bylo doopravdy, nesmí vyjít ven, takže se to prostě tak nějak zamlžilo. Kolegové zjistili, že mladý Jelínek byl velice šikovný chemik, který potom dělal něco v Moskvě, pak dělal v našem vojenském ústavu. Jsou dohady, jestli vymýšlel nějaké bojové látky nebo jestli obranu proti nim. Tím spíš mě nepřekvapuje, že se ztratil vyšetřovací spis. Je dost dobře možné, že všechny ty dokumenty, co jste hledal, leží v Moskvě.

Ohořelý dům, v něm tělo ženy s rozseknutou hlavou, opodál ve studni v hloubce sedmi metrů plave mrtvola muže. Jediný, kdo přežil, byl postižený vědec, syn dvou zavražděných… Stalo se před padesáti lety, 13. února 1968, ve středních Čechách.

Zdroj, odkazy:

https://www.csfd.cz/film/71550-30-pripadu-majora-zemana/452532-studna/prehled/

http://databazeznamychmist.cz/?s=p%C5%99%C3%ADpad+studna